Z Amsterdamu do Brém

28.08.2015

Desátý lodní deník z plavby SUN RIVER z Amsterdamu do Bremen. Ta byla uskutečněna od 21.8. do 28.8., tedy do dneška. Celkem bylo upluto 420 km přes 14 plavebních komor a 17 zvedacích či otočných mostů různých konstrukcí. Od počátku SR již uplula 3762 km a to bez jediné závady.

Ještě před zahájením této etapy jsme se v Amsterdamu s radostí zúčastnili neuvěřitelného svátku lodí SAIL AMSTERDAM. Jako největší se pravidelně opakuje každých 5 let a my jsme se ho zúčastnili velmi aktivně. Defilé asi dvaceti historických plnoplachetníků z celého světa včetně českého La Grace doprovázelo po čtyři dny tisíce různých plavidel a odhadem místního tisku až 2 miliony nadšených diváků. Krásná byla také několikahodinová plavba po amsterdamských kanálech.

SR budí všude pozornost a myslím si, že nám to pomáhá. Mnozí zájemci jsou velmi srdeční, odpouštějí posádce jazykové nedokonalosti a kromě mnoha rad jsme byli obdarováni i cennými mapami. Toto jsem pozoroval po celou plavbu, ale s přibývajícími uplutými km se to zintenzivňuje. Asi k tomu přispělo i složení poslední posádky, která doufám doveze SR do domovského přístavu Mariny Labe a už se tam moc těším. Posádka by se dala charakterizovat jako "tři dědci ve člunu". Dvěma nejmladším je 77 a nejstaršímu 82 roků. Oběma musím vyjádřit obdiv, že se toho odvážili a také proto, co už na těch 420 posledních km zažili. Ona ta trasa byla totiž velmi náročná, ale i krásná. Hned z Amsterdamu jsme vpluli do dvou velkých vnitřních holandských moří Markermeer a Ijsselmeer. To druhé větší má rozměr cca 60 x 35 km a přeplouvali jsme ho celý den.

Za špatného počasí a silného nárazového větru až 50 km/h, k čemuž hodně napomáhají holandské roviny, jsme zbytek holandského území proplouvali po kanálech: Princes Margrietkanaal, Van Starkerborghkanaal a Eemskanaal přes města Sneek a Groningen. V celém Holandsku jsme jako vždy opět obdivovali jejich až úzkostlivý smysl pro pořádek a krásu a hlavně neuvěřitelné vodní stavby nejen pro lodní dopravu, ale k ochraně území před záplavami, což probíhá už jak známo po staletí.

Holandské území jsme opustili uprostřed zálivu Eems severního moře a vpluli do výsostných vod Německa. Podařilo se nám plně využít přílivu, který nás pozdě večer dopravil do bezpečí přístavu Jemgum. Rozdíly hladin jsou zde až 3 m, takže ráno byla SR v měkkém bahně. Na německém území jsme přílivy a odlivy zažili a museli respektovat ještě 4x na řekách Ems, Leda, Hope a Weser. K naší radosti jsme se s tímto zákonitým mořským režimem na této plavbě dnes v Bremen definitivně rozloučili proplutím plavební komory Brémen­Hemelingen. Tím jsme k naší radosti definitivně v říčním režimu. Na vnitřních mořích Holandska i na moři Severním jsme se hodně pohoupali a SR znovu prokázala oprávněnost získání povolení plavby po mořích.

V Německu na jmenovaných řekách a na kanálech Elisabethfen kanál a Küstenkanal to bylo také krásné, ale hodně větrné i deštivé. Ale dnes při vplutí do Bremen vykouklo sluníčko a nádherné město ozářilo. Hned po přistání jsme na obdivuhodných elektrokolech pražské firmy AGOGS podstatnou část Bremen detailně shlédli, nafotili a nafilmovali i z pevné země.

S pozdravem Mirek Cink